Mikroregion Podlesí se rozkládá na pomezí dvou geomorfologických celků - Nízkého Jeseníku (pod celek Oderské vrchy, okrsek Boškovská vrchovina) a Moravské brány (po celek Bečevská brány, okrsek Jezernická pakorkatina). Hranice mezi oběma celky je výrazná, podmíněná geologickou stavbou (tektonickou linií a zastoupením různých hornin).Nízkému Jeseníku náleží severní část katastru Milenov a Hrabůvka a celý katastr Radíkova. Zastoupen je zde vysoký a příkrý okrajový svah protknutý několika hlubokými sevřenými údolími potoků Milenovce, Radíkovského a Uhřínovského (Drahotušského) potoka.
Charakteristická je značná vertikální členitost.Ostatní plošší část mikroregionu přísluší do Moravské brány. Je to celý katastr Klokočí, část katastru Milenova a Hrabůvky. Území s celkovým sklonem od severu k jihu charakterizují ploché, široce zaoblené hřbety a málo zahloubená, široce rozevřená údolí vodních toků. Mikroregion se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, kdy průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8°C. Charakteristiky proudění vzduchu jsou výrazně ovlivněny reliéfem(zejména protáhlým tvarem Moravské brány). Oproti podmínkám ve volné atmosféře, kde převládá severozápadní směr větru, je tudíž podstatně posílená severovýchodní a jihozápadní složka proudění.Mikroregion přísluší celý do povodí Bečvy. Většinu území odvodňují potoky Žabník se svým přítokem Milenovcem, Drahotušský potok, s přítoky Panský potok, Uhřínovský potok, Radíkovský potok, dále Bradelný potok vlévající se do Veličky. Potoky jsou málo vodné.Hospodářský charakter oblasti byl převážně zemědělský, průmysl byl soustředěn v Lipníku n. Bečvou a Hranicích. Podíl dělnického obyvatelstva byl umožněn dojížďkou do průmyslových center mimo region.
Na přelomu 19. a 20. století byl v Hrabůvce otevřen kamenolom, který do obce přinesl pracovní příležitosti. Obec ztratila svůj převážně zemědělský charakter a výrazně se tu zvýšil počet obyvatel. Později vznikala v obcích mikroregionu JZD a budovala se střediska hospodaření mimo zastavěná území obcí. Vznikly tak areály zemědělských farem.Reorganizace zemědělské výroby a investice do zúrodnění půdy vedly k rušení polních cest a snížení prostupnosti krajiny. K udržení produkční schopnosti krajina a obnově jejich ekologických a rekreačních funkcí je třeba realizovat opatření ke snížení vodní eroze, zakládat a obnovovat trvalé vegetační formace křovinaté pásy, travní porosty, stromořadí, budovat vodní nádrže. Pro většinu problémů je nutné řešení majetkoprávních záležitostí formou komplexních pozemkových úprav.